Polyamorní vztahy - marnivost nebo?

Před nedávnem ještě mnozí z nás nevěděli, že něco jako polyamorie existuje. Co to tedy vlastně znamená a jak vznikla? Slovo POLYAMORIE vzniklo na počátku 90. let 20. století z řeckého poly, což znamená "mnoho", a latinského amor, tj. "láska." V překladu to tedy znamená mít více láskyplných, často oddaných vztahů současně na základě vzájemné dohody, čestně a jasně.

Polyamorní vztahy mohou být radostné, překypující smíchem a láskou. Nebo alespoň tak si je můžeme zvenku představovat. Jako únik od reality. Ale jen zřídka se stávají sami od sebe. Stojí nás práci na sobě a vyžadují důvěru, kvalitní komunikaci a velkou míru laskavosti. A je snazší budovat zdravé a funkční polyamorní vztahy, když máme možnost vidět, jak to dělají ostatní, a inspirovat se u nich. To je nyní jednodušší než dříve.

V posledních třiceti letech si rostoucí celosvětová komunita polyamorických lidí vybudovala celé spektrum těžce vydobytých zkušeností, znalostí a potřebných dovedností. To by se nedařilo bez trnité experimentální cesty plné pokusů, omylů, pádů a těžce získaných zkušeností. Víme mnohem více než před generací o tom, co bude pravděpodobně fungovat, proč a jak… a také o tom, co má konzistentní historii neúspěchů.

Poly vztahy přicházejí v pestré rozmanitosti tvarů, velikostí a chutí, stejně jako lidské srdce.
 

Mezi poly vztahy můžeme najít například VEE, kde jedna osoba má dva partnery, kteří spolu nejsou romanticky zapleteni a QUAD neboli vztah čtyř lidí, kteří mohou a nemusí být všichni spolu romanticky zapleteni. Dále existují tzv. triádové vztahy, kde jsou vzájemně angažovaní tři partneři. V polyamorii mluvíme i o tzv. mnohověrném vztahu, kdy lidé souhlasí, že nebudou hledat další partnery do poly vztahu, nebo jejich vztah může být otevřen pouze pro členy, kteří začínají nové polyamorní vztahy. V polyamorii rozlišujeme primární a sekundární partnery. Jedna polyamorní osoba může mít jednoho či více těchto partnerů. Je ale také možné, že se partneři domluví, že neuznávají žádnou hierarchii a všichni partneři jsou pro ně na stejné úrovni. Existují také skupinová manželství, kdy partneři sdílí finance, domov a možná i děti jako jedna velká rodina. 

Jak polyamorie rostla, kontinuálně se vyvíjela i specifická slovní zásoba. Ptáte se, proč to byla potřeba? Jednoduše nová terminologie vzniká tam, kde stará terminologie nesedí. Tyto termíny se postupně vyvíjely, aby umožnily polyamorickým lidem najít způsob, jak diskutovat o radostech, výzvách a situacích, se kterými se setkávají a které nemusí mít přímé důsledky v monogamii nebo v nejběžnějších formách nemonogamie, které nejsou polyamorické. Nový žargon je způsob, jak hovořit o tom, co je polyamorie (tj. forma etických, otevřených, konsensuálně dlouhodobých romantických vztahů), bez použití jazyka spojeného s podvádění nebo swingování, příležitostné výměny manželek a dalších forem tradiční nemonogamie.

Mezi některé výrazy poly žargónu můžeme nalézt například „komperzi“, což je vyjádření pocitu radosti ze štěstí partnera v novém vztahu, nebo „new relationship energy“, který vyjadřuje pojem pro novou vztahovou energii, která je typická v euforické fázi pramenící z nově nalezeného zamilování. Možná uslyšíte někoho mluvit o „wibbles“ neboli drobných žárlivostí, které se ve vztazích objevují.
Dalším novým slovním ustálením je „other significant other“ tzv. OSO. Do češtiny přeložitelné jako „další významný druhý“, tedy partnerův další významný partner.

A co vy? Jaký názor na polyamorní vztahy máte? 

Zdroj: Veaux, F. (2014). Více než dva: Praktický průvodce etickou polyamorií.